Pro spuštění instalačního programu na S/390 je nutné mít funkční síťové připojení.
Zaváděcí proces začne s nastavením sítě, kde musíte zadat několik síťových parametrů. Pokud je nastavení úspěšné, můžete se pomocí ssh přihlásit do systému, čímž se spustí standardní instalační systém.
Na systémech S/390 můžete parametry uložit do souboru parm
. Tento soubor může být ve formátu ASCII nebo EBCDIC a musí mít pevnou šířku 80 znaků na řádek. Pokud se parametr do 80 znakového limitu nevleze, může bez problémů pokračovat na dalším řádku. Před předáním jádru jsou totiž všechny řádky spojeny (bez mezer) do jednoho dlouhého. Ukázkový parmfile.debian
naleznete u instalačních médií.
Zavádíte-li instalaci v logické oblasti (LPAR) nebo ve virtuálním počítači (VM), kde je vidět spousta nejrůznějších zařízení, můžete jádru říct, aby se omezilo jen na zadanou množinu zařízení. To se hodí v případech, kdy je vidět spousta disků (nejspíše v LPAR režimu). Parametr „cio_ignore“ může fungovat jak černá listina (pro zakázání několika málo zařízení), nebo jako seznam povolených zařízení (pro povolení jen konkrétních zařízení):
# černá listina: ignoruje jen zařízení 300 a 301 cio_ignore=0.0.0300-0.0.0301 # povolená zařízení: ignoruje vše kromě 1150, FD00, FD01 a FD02 cio_ignore=all,!0.0.1150,!0.0.fd00-0.0.fd02
Poznamenejme, že hexadecimální číslice je třeba psát malými písmeny. Jestliže se rozhodnete použít tento parametr, pamatujte, že je potřeba vypsat všechna zařízení, což zahrnuje minimálně disky, síťová zařízení a konzoli. Aby se seznam použil během zavádění instalace, je potřeba tento parametr zadat do souboru parmfile.debian
.